Tento pojem není neznámý asi nikomu z nás. Pokud se zeptáte kohokoliv, co vlastně víno je, dostanete několik různých odpovědí. Pro jednoho je víno překrásným uměním, pro druhého zase nedílnou součástí každého jídla a pro jiného vynikajícím doprovodem k různým příjemným chvílím. Jenže každý, kdo okusí to omamné opojení vínem by měl o víně něco vědět. Proto se nyní pojďte s námi společně podívat, jak to s tím vínem vlastně je. Dozvíte se mnoho užitečných informací a při další degustaci si tak budete moci atmosféru užívat ještě mnohem více.
Co to vlastně to víno je?
Víno je nepochybně alkoholický nápoj vyrobený z fermentované, resp. kvašené hroznové šťávy. Šťáva však nepochází z běžných stolních hroznů, které koupíte ve vaničce. Bobulky hroznů na víno jsou menší, mají hrubší kůži, jsou mnohem sladší a mají i více semínek. Z technického hlediska se víno může vyrábět z jakéhokoliv ovoce, klidně i z jablek, brusinek, švestek a tak dále. Ale pokud na etiketě vidíte jednoduše napsáno „Víno“, jedná se právě o nápoj z hroznů.
Kdy to všechno začalo?
Staří Egypťané věřili, že víno je darem boha Ozirise, syna boha nebes a země, který byl vítězem nad smrtí, a který se zrodil ze svého popela. Stejně jako se každý rok znovu zrodí hrozny révového keře, který se zdál být mrtvým. Egyptské vinohradnictví dosáhlo největší rozkvět v letech 2700 až 2400 před n.l. a už v té době znali více odrůd révy. O vyspělosti vinařství a vinohradnictví v Egyptě se zachovalo mnoho dokladů. Našli se džbány z pálené hlíny, na kterých je uveden ročník vína, jeho kvalita, původ, a dokonce i vedoucí vinice! V té době se víno považovalo za jednu ze základních životních potřeb. Pěstování révy a pití vína bylo i součástí řecké kultury. Za zakladatele vinařství byl považován bůh vína Dionýz, o kterém vzniklo mnoho pověstí. Na začátku se víno považovalo za posvátný a léčivý nápoj, ale později se stalo běžně používaným nápojem. Nejznámější autor těch dob Homér opěvoval víno ve své Iliadě, kde dokonce uvádí města a oblasti, kde se pěstuje vinná réva. Víno bylo velmi oblíbené a používalo se zejména při hostinách k jídlu. Z těch dob se zachovalo mnoho knih, ve kterých jsou uvedeny postupy při výrobě vína. Pěstování révy a výroba vína zdomácněly i v celé dnešní Itálii. Během římských vojenských rozbrojů rozšiřovaly římské legie na příkaz panovníka pěstování révy a výrobu vína na všech obsazených územích. Takovým způsobem se dostalo pěstování révy do Francie, Španělska, Německa i na naše území.
A co my?
Přímé důkazy o výsadbě vinic na jižní Moravě se datují až na přelom 8. a 9. století. V období Velkomoravské říše došlo k velkému rozšíření pěstování vinné révy na našem území, o čemž hovoří i několik archeologických nálezů. Kníže Svatopluk tehdy zakládal vinice v zdejším kraji ze sazenic dovezených z Rakouska a Uherského království. Pěstování vinic nezanedbali ani další panovníci a tradice se postupně rozšiřovala. V 12. století byly v této oblasti zakládány kláštery, které také velmi ochotně zakládali vinice. Křesťanství se tak zasloužilo o velký rozvoj moravských vinic. Výsadba vinic dokonce řešila i problém s chudobou venkova. Vinice byly totiž vysazovány zpočátku na neúrodných kamenitých půdách, které šlechta ochotně pronajímala poddaným a měšťanům. V 13. století byl obchod s vínem největším příjmem měšťanů a šlechty. Byla to doba, kdy se Mikulovsko a Valticko stalo součástí panství rodu Lichtenštejnů. Cena dobré vinice častokrát přesahovala cenu pěkného domu, a tak měšťané z okolí Brna a dnešního Jihomoravského kraje vkládali své úspory právě do vinic, kterými se nakonec zabývalo skoro celé místní obyvatelstvo. Tradice se nadále vyvíjela přes všechny vpády a války a koncem 20. století přišlo několik změn na podporu vinohradnictví. Kvalita vín je díky tomu vyšší a dnes už známe i vinařské cesty, jejichž obhospodařování je částečně dotované státem. Právě v těchto oblastech najdete ty nejkvalitnější vína celé české výroby.
Je z čeho si vybírat
Bílé víno
Je vyrobeno z bílých odrůd hroznů vinné révy. Při jeho výrobě se rmut (narušené slupky hroznů) ihned lisuje a získává se čistý mošt na kvašení.
Červené víno
Je vyrobeno pouze z modrých hroznů, a to kvašením nebo tepelným zpracováním. Při jeho výrobě se nechává rmut několik dní kvasit. Kvašení probíhá delší dobu a při vyšší teplotě jako při bílém víně. V červeném víně je také vyšší obsah resveratrolu, což je léčivá látka.
Růžové víno
Vyrábí se z modrého hroznů bez kvašení.
Jakostní víno
Vyrábí se z hroznů moštových odrůd, které dosáhly nejméně 15 stupňů cukernatosti jakostní vína se vyrábějí ve dvou druzích. Často bývá označené podle vinařské oblasti, kde bylo vypěstováno hrozny.
Slámové víno
Vyrábí se z hroznů, které byly před zpracováním skladovány na slámě nebo byly zavěšeny ve větraném prostoru na dobu alespoň tří měsíců. Mošt musí mít nejméně 27 stupňů přírodní cukernatosti.
Šumivé víno
Je to druh vína, ve kterém je rozpuštěn oxid uhličitý. Oxid uhličitý vzniká při kvašení, kdy se cukr mění na alkohol, a právě na oxid uhličitý. Při výrobě ostatních vín oxid uhličitý volně uniká. Při výrobě šumivých vín je tomu zabráněno tak, že víno při druhotném kvašení kvasí v uzavřených lahvích. Šumivé víno se vyrábí prvotním nebo druhotným kvašením vína. Celkový obsah alkoholu by měl být nejméně 8,5 %. Tento druh nesmí být označován jako sekt. Bývá označován názvem odrody vína a místem výroby.
Jakostní šumivé víno (sekt)
Vyrábí se prvotním nebo druhotným kvašením moštů a vín. Doba kvašení musí být minimálně 120 dní, ale celková doba kvašení i v lahvích musí být 9 měsíců.
Aromatický sekt
Je to jakostní šumivé víno s bohatší aroma. Při výrobě se používají odrody jako Irsai Oliver, Muškát moravský, Muškát Ottonel, Tramín červený nebo Müller Thurgau. Zároveň musí být splněny i další technologické požadavky.
Odalkoholizované víno
Vyrábí se z běžných odrůd vína např. Merlot, Riesling, Müller Thurgau, dále vermut Rosso Bitter, Rosé a sekt. Nejedná se o hroznový mošt. Základ je klasické víno, ze kterého se následně např. vakuovou technologií odstraní ethanol. Nealko víno musí mít méně než 0.5% alkoholu
Toto rozdělení je opravdu jen zevrubné, v našich článcích se však dozvíte řadu dalších a podrobnějších dělení.
Zajímavosti
Pití červeného vína v malých dávkách je pro vaše zdraví lepší volba než nepít vůbec. Červené víno totiž obsahuje antioxidanty, které snižují riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění či diabetu 2. typu. Avšak s nadměrnou konzumací jsou tyto výhody převálcované jinými zdravotními riziky.
Barva červeného vína je způsobena právě barvou kůže bobulí. Charakteristické zbarvení nápoje je dáno pigmentem, anthocyaninem, který se nachází v kůži. Barva červeného vína je časem světlejší. Velmi stará vína jsou bledé a průzračné.
Červená vinná réva je starší než bílé vinařské hrozny. Žlutavě zbarvené víno vzniklo podle mnohých zdrojů mutací v genetické informaci červeného vína. Zjistilo se dokonce, že odrůdy Pinot Noir a Pinot Blanc mají stejnou DNA!
Jak držíte pohár na víno? Existuje správný a nesprávný způsob. Sklenice by se měly držet za stopky, aby ruka nezvyšovala teplotu vína. Víno se nepije ze sklenic na stopkách jen tak!
„Přípitek na zdraví“ pochází ze starověkého Řecka. Hostitel večeře si dával vždy první doušek, aby ujistil svého hosta, že opojný nápoj není otrávený. Tato tradice žije dodnes.
Hippokrates, známý také jako „otec medicíny“, používal víno v mnoha využívaných lécích. Použil ho na snížení horečky a jako obecné antiseptikum. Byl to lék, který pro nemocné pacienty používej nejčastěji.
Pití vína je prostě kulturou, která má již velmi dlouhou tradici. Na světě existuje tolik odrůd vín, že si mezi nimi musí najít to své každý. Tak neváhejte a začněte poznávat tuto nádhernou kulturu například výletem do Valtic.
