Ryzlink Rýnský, Rheinreisling, Petit Riesling, White Riesling, nebo třeba chorvatská Graševina. Názvy této ušlechtilé odrůdy, která se po staletí rozšiřovala do celého světa. Jak tento klenot mezi bílými víny vznikl, odkud se vzal, jaké jsou jeho atributy a mnoho dalších zajímavostí o Ryzlinku Rýnském naleznete právě zde.
Původ Ryzlinku Rýnského
Jak z názvu vyplývá, odrůda pochází z území dnešního Německa, kde se v údolí na řece Rýn podle písemných pramenů pěstuje přibližně od poloviny 14. století. Kupodivu nebyl Ryzlink z počátku velice oblíbený, sklízel se totiž příliš brzy a tak nemohla vyniknout jeho kvalita. Až později se přišlo na to, že pro zrání potřebuje více času. Dle legendy jednoho roku mniši v údolí Rýnu měli takovou úrodu ostatních plodin, že nestihli sklidit Ryzlink jako obvykle, ale o měsíc později. Vyrobilo se z něj víno takové kvality, jakou do té doby nepoznali a jeho věhlas se rozšířil do celé Evropy, Českou a Moravskou vinařskou oblast nevyjímaje. V žádných dochovaných písemných pramenech se ale tato zmínka neobjevuje a jde čistě o legendu. Označení víno králů a král vín získal Ryzlink jednak díky své ušlechtilosti, jednak díky legendám o jeho oblíbenosti mezi vysokou šlechtou a především na císařském dvoře.
Na našem území se prokazatelně pěstuje od 17. století a daří se mu téměř ve všech šesti podoblastech. Dominuje však podoblast Slovácká v podhůří Bílých Karpat, skvěle se mu daří také v Mělnické a Litoměřické podoblasti. Celkově se tato odrůda pěstuje přibližně na 8 procentech z celkové plochy vinic v České republice, což vzhledem rozmanitosti odrůd u nás rozhodně není málo a jedná se tak o 3. nejpěstovanější odrůdu bílého vína u nás, hned za odrůdami Müller Thurgau a Veltlínské zelené.
Ryzlink Rýnský vznikl křížením odrůd Heunisch a Tramínu červeného jak uvádějí některé studie, není to však se stoprocentní jistotou.
Pěstování
Jedná se o pozdní moštovou odrůdu vinné révy. Ryzlinku Rýnskému se daří i v chladnějším podnebí, jelikož má dobrou mrazuvzdornost a právě proto je celosvětově rozšířený. Díky těmto vlastnostem má Ryzlink vcelku vysokou plodnost, odhadem asi 88 procent. Ačkoli má velice dobrou mrazuvzdornost, potřebuje pro svůj správný vývoj ty nejslunečnější svahy, což je důvod, proč je u nás nejrozšířenější na Slovácku. Stonky ale může napadat šedá plíseň, po jejíž napadení bobule padají. Co se týká houbových chorob, je tato odrůda dobře odolná. Réva je vhodná pro pozdní sběr, většinou koncem října. Vegetační cyklus Ryzlinku je zpravidla 150 až 170 dní.
Hrozny získávají své charakteristické vlastnosti především střídáním vyšších slunečních teplot a teplot za chladnějších nocí. Proto je důležité dát révě dostatek času a sklízet na přelomu října a listopadu. Sklízí-li se dřív, přijde o aromatické látky, které jsou pro Ryzlink typické.
Hrozny se vyznačují středně velkými, kulatými a hustými bobulemi ve žlutozelené barvě.
Mošt z bobulí se nechává kvasit při průměrné teplotě 20°C. Nechává se kvasit spontánně a delší dobu, aby se plně rozvinula chuťová složka a přitom aby víno nepřišlo o svou kvalitu a vůni.
Charakteristika
Každý ročník může vykazovat jiné atributy. Vše záleží na podnebí, půdě, technice výrobních procesů a hlavně počasí.
Barva vína se odvíjí od stupně jeho archivace. Mladé víno mívá světle žlutou až nazelenalou barvu, postupem času Ryzlink dostává spíše zlatavý, medový nádech. Dále například víno s přívlastkem výběr z hroznů, může mít dokonce jantarový odstín.
Typická pro tuto odrůdu je výrazná a plná chuť, která však není kořenitá jako například v případě Tramínu červeného. Je harmonická, ušlechtilá a elegantní. V závislosti na tom, zda se jedná o mladé víno či nikoli se projevuje jeho svěžest.
Vůně se opět liší od různých ročníků. Mladé víno je plné ovocných tónů, především broskve, meruňky, nebo třeba angreštu. Pro starší víno je naopak charakteristický květnatý až medový tón.
K čemu se hodí
Víno a jídlo patří neodmyslitelné k sobě. Mladý Ryzlink je v dokonalé symbióze s tučnějšími pokrmy. Skvěle doplní pokrmy z tučných ryb na různé způsoby. Vhodný je ale i k drůbeži, například ke grilovaným kuřecím stehnům. Pokud si potrpíte na exotickou kuchyni, nebojte se podávat jej na tabuli společně s maki a sushi. Výborná je také omáčka s bílým vínem, pro jejíž přípravu se mladý Ryzlink hodí.
Starší Ryzlink se hodí skoro při každém slavnostním pokrmu. Ostatně ani na císařském dvoře jej určitě podávali při oslavách a návštěvě významných hostů. Starší víno je vhodné například k pečenému králičímu masu, nebo ke slavnostním pokrmům z drůbeže a ryb.
Vše však záleží na typu a na charakteristice vína. Sladší výběry se také výborně doplňují s lehkými dezerty, víno s přívlastkem kabinetní třeba ke slaným předkrmům , nebo k pokrmům z telecího masa. Vždy je nejlepší poradit se přímo s vinařem, od kterého víno nakupujete.
Pokud však nemáte po ruce nikoho znalejšího v této oblasti a nevíte, jaké víno servírovat k tabuli, s Ryzlinkem Rýnským rozhodně nešlápnete vedle.
Kam u nás za Ryzlinkem
Za tímto vysoce kvalitním vínem se v České republice můžete vydat opravdu do všech podoblastí. Za zmínku však stojí především 3, a to Mělnická a Litoměřická v Čechách a hlavně Slovácká podoblast na Moravě. Zde jsou pro pěstování této odrůdy nejlepší podmínky. To především v okolí měst Strážnice a Bzenec. Zdejší rázovitá krajina dává Ryzlinku přesně to co potřebuje, a to jsou slunečné svahy. Stejně jako v ostatních podoblastech, je zde krásná cyklistická trasa. Můžete tak poznat celou oblast, poznat toto víno, dozvědět se co stojí za výrobními procesy vína králů a mnoho dalšího.
Na Moravě je taktéž oblíbenou odrůdou Ryzlink Vlašský, který má ale s tím Rýnským společný pouze název. Dle novodobých studií nejsou tyto dvě odrůdy v žádném příbuzenském vztahu.
