Mikulov je městem v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji. Má 7 500 obyvatel a proslulo především vinařskou tradicí. Na jeho paměť dnes nese svůj název i Mikulovská vinařská podoblast.
Historie vína v Mikulově
Tradice vinařství je v tomto moravském městě již skutečně velmi dlouhá. Těmi, kdo ji na jih Moravy přinesli, byli Římané. Ti se utábořili v lokalitě, kde dnes najdeme vybudováno vodní dílo Nové Mlýny. Oblast pod Pálavou byla z jejich pohledu pro pěstování vína nanejvýš vhodná. První víno se tu tak dle dostupných informací objevilo již ve 3. století našeho letopočtu.
Na tuto tradici pak navázala Velkomoravská říše. To už se víno jakožto zemědělská plodina ujala silně v samotném regionu dnešního Mikulovska i celé jižní Moravy. Vinařská tradice se pak rozvíjela výraznou měrou i ve středověku.
V průběhu 13. století oblast Mikulovska a Valticka patřila pod panství Lichtenštejnů. A víno tak patřilo mezi šlechtou a měšťany k vysoce cenným obchodním artiklům. Od 15. století si víno zažívá prudký rozkvět. Éru největší slávy můžeme datovat do 17. století. Na venkově i ve městech prudce stoupala spotřeba vína, zkonzumovalo se úctyhodných 56 litrů na osobu ročně. 18. a 19. století přineslo jistý úpadek, nicméně vinařství prokázalo svou sílu a dokázalo se udržet dodnes.
Vinařské odrůdy Mikulova
Vzhledem k teplému podnebí se na svazích Pálavy daří velkému množství odrůd. Převažují zde vína bílá. Těch na místních vinicích najdete až 80 %. specifické je pro ně především to, že rostou na půdách, které mají vyšší obsah vápníku. Pro vína to znamená výraznější minerálnost.
Největší plochu z nich zabírá Ryzlik vlašský. Typickou odrůdou mikulovské oblasti je také Veltlínské zelené hojně se rozrůstající na Dunajovických vrších. Jinými častými odrůdami této lokality jsou i Rulandské bílé a Chardonnay.
Méně početné jsou odrůdy vín červených. Dominantní jsou pak především Frankovka, André nebo odrůda Rulandské modré. Z vín, které se rozšířily v této oblasti až v poslední době, lze jmenovat například francouzský Merlot.
Návštěvníci by měli mít na paměti především to, že sklípků je v samotném Mikulově poměrně málo. Za vínem se sem jezdí přímo do vinařství, z nichž mnohé jsou držiteli prestižních vinařských ocenění, případně do místních restaurací. Což na kouzlu zdejšího vína pochopitelně nijak neubírá.
V případě, že vás neoslní vinařská klasika, můžete také ochutnávat z nabídky vín růžových. A fajnšmekři se nechají zlákat na bio vína. To znamená, že se réva pěstovala v souladu se zásadami ekologického zemědělství.
Mikulovský zámek
Celé město je obklopeno vinicemi a vínu je zasvěcena i místní dominanta – barokní zámek. Dnes je v něm sídlo Regionálního muzea Mikulov a prostory jsou zasvěcené právě vínu. A to v první řadě v podobě hned několika expozic.
Nejvýznamnější raritou v prostorách zámku je Zámecký sklep s vinným sudem z roku 1643. Ten je mimořádný zejména svým objemem, který činí přibližně 1014 hektolitrů, tedy přepočteno cca 135 tisíc lahví. Můžeme jej tedy považovat za jeden z největších na území Evropy. Mezi další zajímavé součásti zámku patří také místní knihovna a tzv. sál předků.
Původem liechtensteinský a později dietrichsteinský zámek zbudovaný na skalním útesu tvoří charakteristickou dominantu města. V roce 1249 byl z rozhodnutí tehdejšího krále Přemysla Otakara II. přidělen právě šlechtickému rodu Liechtensteinů. V 16. století připadlo panství dalšímu šlechtickému rodu – Dietrichsteinům. Důvodem byly finanční potíže původních majitelů.
Dietrichsteinové se do historie zámku zapsali především díky tomu, že po požáru v roce 1719 získal zámek podobu, kterou si udržuje dosud. Na aristokratický rod zůstala v Mikulově ještě jedna výrazná památka v podobě Dietrichsteinské hrobky.
Původně šlo o kostel sv. Anny vystavěný v dolní části místního náměstí. Stavba vzniklá v letech 1623 až 1656 byla doplněná replikou tzv. Svaté chýše, tedy údajného příbytku Panny Marie z italského města Loreto. Posléze se dočkala přebudování právě na rodinnou hrobku.
Mikulovská vinařská stezka
Víno se dá na Mikulovsku pojmout také ve sportovním duchu. Vzhledem k délce přesahující 80 km lze konkrétně tuto vinařskou stezku pojmout jako cyklovýlet.
Stezka začíná v samotném Mikulově. Dále vede přes následující body: Valtice – Hlohovec – Lednice – Milovice – Pavlov – Strachotín – Ivaň – Pasohlávky – Novosedly – Nový Přerov – Březí. Závěr celé trasy je pak opět v Mikulově. Zajímavé vinařské stezky ZDE
Trasu lze považovat za středně náročnou díky kopcovitému terénu. Ten, kdo si chce stezku vyzkoušet, by proto měl být alespoň trochu zdatný sportovec. Krajina jižní Moravy je však pro výlety na kole jako stvořená, byla by tak rozhodně škoda se výletu vzdát.
Cestou uvidíte mnoho kulturních a přírodních zajímavostí. Kromě asi nejznámější místní památky, kterou je Lednicko-valtický areál, si tu na své přijdou také milovníci přírody. Přírodní rezervace v Sedlci Slanisko u Nesytu je dnes považováno za jednu z nejcennějších přírodních lokalit svého typu v ČR.
Koho neláká „polykat“ desítky kilometrů na kole, užije si překrásnou krajinu Mikulovska i v roli pěšího turisty. Za jedno z nejkrásnějších míst bývají považovány hlavně Pavlovské vrchy. Typické jsou zejména krasovými jevy a také pestrou faunou a flórou.
Pálavské vinobraní
Ačkoli do Mikulova má smysl se vypravit celoročně, pokud chcete zažít nefalšovaný svátek vína, rozhodně se sem vypravte v září.
Centrum města, zámek a amfiteátr se totiž stávají pravidelně dějištěm tradičního Pálavského vinobraní. To připadá na druhý zářijový víkend a trvá tři dny. Stěžejním bodem této události je pochopitelně víno, a to včetně burčáku, jehož ne příliš dlouhá sezóna v tomto období vrcholí. Vzorky, které tu můžete ochutnat, lze počítat na stovky. Na vinobraní si nejen užijete dobré víno, ale také načerpáte nové poznatky. Dozvíte se mimo jiné i více o tom, jak se vlastně víno vyrábí a řadu dalších informací.
Součástí této kulturní akce je také bohatý doprovodný program plný dobrého jídla, hudby a zábavy. V něm má své místo tradiční moravský folklór v podobě krojovaného průvodu a cimbálové muziky, ale také ryze současní interpreti popové hudby.
Další akce spojené s vínem
Vinobraní, ačkoli patrně událostí nejznámější, samozřejmě není jedinou událostí, která se nese v duchu lahodného opojení z vína.
O něco později, konkrétně v listopadu, se koná také Svatomartinský Mikulov. Ten, jak už vyplývá z názvu, oživuje tradici svatomartinskou. Přichází tak nejen s dobrým pitím, ale také jídlem. Především se návštěvníci v tomto období mohou těšit na ochutnávku mladých vín.
Zarážení hory a degustace vín pod širým nebem se také proměnilo v akci, která si vydobyla pevné místo v itineráři řady návštěvníků. Odehrává se na historickém náměstí. Svá vína tu představují vinaři z Mikulova i z okolí. Kolorit této události doplňuje vystoupení kulturní program zahrnující vystoupení četných souborů.
Vinařský dům Sonberk
Jestliže se v době vašeho pobytu v Mikulově žádná konkrétní událost konat nebude, naplánujte si putování za vínem sami.
Pozoruhodným místem je vinařský dům Sonberk. Neleží přímo v Mikulově, našli byste jej v obci Popice nedaleko Mikulova. Mimochodem o místní turistické trase, která vede mezi těmito dvěma obcemi, se traduje, že když si ji projdete, uvidíte doslova jako na dlani nejkrásnější místa Pálavy.
I Sonberk je pozoruhodný. Jedná se totiž o vůbec první moravskou stavbu, která byla vsazena přímo do prostředí vinohradu. Architektonický návrh je dílem českého tvůrce Josefa Pleskota, jehož realizace bývají považovány za v mezinárodním měřítku velmi ceněné.
Dnes tu působí stejnojmenné vinařství, které navázalo na tradici původních vinic založených již ve 13. století. Sonberk z vlastní sklizně produkuje autentická bílá přívlastková vína. Ryzlik a slámový Tramín se dokonce dočkaly ocenění na mezinárodním poli.
