Jedná se o moštovou odrůdu révy vinné, která byla vyšlechtěna v České republice kolem roku 1960. Konkrétně z odrůd Svatovavřinecké a Frankovka.
Za vyšlechtěním tohoto křížence stojí vyhlášená Šlechtitelská stanice vinařská ve Velkých Pavlovicích, kde na odrůdě začali pracovat v roce 1961 a oficiálně byla uznána o 20 let později v roce 1980 (konkrétně za ní stojí šlechtitel Ing. Jaroslav Horák).
Právě rok 1980 je i rokem, ve kterém byla odrůda zapsána do Státní odrůdové knihy České republiky. Největší oblibu má logicky na Moravě, avšak pěstuje se v menším měřítku i u našich sousedů na Slovensku, kde je odrůda také zanesena v registru odrůd, nebo například v Německu (avšak jen na pár hektarech). Abychom však nepropadali dojmu, že se i u nás jedná o hojně pěstovanou odrůdu, tak je nutné si říct, že opak je pravdou. Když se podíváme na její podíl, tak výraznější zmínky nalezneme ve své podstatě výhradně na Moravě v oblasti Velkopavlovicka a Slovácka (případně v okolí Brna, Mutěnic, na Bzenecku a v Podluží). Bavíme se zde o rozloze cca 300 hektarů (což bude dnes náležet cca 1-2% celkové plochy vinic u nás).
Udržovateli odrůdy je nejen zmiňovaná Šlechtitelská stanice vinařská ve Velkých Pavlovicích, ale i Šlechtitelská stanice vinařská Znojmo.
Pojmenování
Název byl odrůdě určen podle německého pedagoga a přírodovědce Christiana Karla Andrého. Ten působil od roku 1798 jako ředitel Brněnské školy evangelicko-luteránské obce a zároveň jako sekretář Moravskoslezské společnosti pro zvelebování orby, přírodoznalectví a vlastivědy a velké zásluhy nesl i na založení zemského muzea na Moravě. A byl to právě André, který (jako první na světě) založil spolek pro šlechtění ovoce a tím zapůsobil na oblibu křížení odrůd a podpořil vznik těch nových.
Charakteristika vína
Opravdu kvalitní víno této odrůdy musí být vyrobeno z vyzrálých hroznů a je velice vhodné pro dlouhodobější zrání v dubových sudech a následně v lahvích (v sudech 1-1,5 roku). Pokud se jedná o výborný rok, můžeme z této odrůdy vypěstovat velice kvalitní červená vína a při odpovídajících podmínkách můžeme André použít i pro produkci ledových a slámových vín.
Problém však nastává tehdy, pokud se vinař nechá zlákat vysokou plodností rostliny a výsledný produkt je pak světlý, drsný, tvrdý – což není to, co bychom od této odrůdy chtěli vidět.
Pokud jsou vína dobře dozrálá, tak v nich můžeme objevovat ovocné vůně peckovitého ovoce, tóny borůvek či povidel a jejich barva je tmavě granátová. Právě intenzivní tmavě granátová barva je typická pro tuto odrůdu a svými parametry může leckomu připomínat vína jižanská. S harmonickou chutí a vysokým obsahem extraktu.
U mladých vín pozor, můžete se setkat s kyselejší a hrubou chutí. U vyzrálých hledejme plné víno, aromatické, s tříslovinou.
Hodí se pro delší archivaci.
André a jídlo
Vychutnáte si jej především ke grilovaným masům a tučnějším sýrům. Určitě se tedy jedná o skvělý doplněk k tmavým a uzeným masům nebo tvrdým sýrům.
Pro pěstitele
Plody odrůdy, bobule, jsou malé až středně velké. Kulaté, modročerné, s celoplošným voskovým povlakem. Slupka je poměrně pevná a obsahuje větší množství barviva. Naopak dužina je bez zabarvení a plná chuti.
Odrůda poskytuje vysokou a pravidelnou výnosnost – až 15 tun na hektar při cukernatosti mezi 17 – 20° ČNM a obsahu kyselin 9-11 g/l. Při vysoké vytíženosti se však snižuje kvalita.
André se řadí mezi odrůdy, které jsou poměrně dobře odolné pro plísni révové, padlím révovým či plísní šedou. Většinou nenese špatně ani zimní či jarní mrazy.
Potřebuje však ideálně hluboké a úrodné půdy v teplejších polohách. V méně vhodných polohách je potřeba regulovat zatížení keřů, jinak vám keř brzy odejde.
